Klokani zazářili proti Itálii v kvalifikaci o ME 1984

Nebojte, Bohemka nezměnila barvu dresu, ani nevyměnila Klokana za lva. To jen trenér František Havránek vsadil na kvalitu. A kvalita československého fotbalu se nyní soustředí téměř výhradně ve vršovickém Ďolíčku. To proto Československo nastoupilo ke kvalifikačnímu zápasu s mistry světa z Itálie na stadionu Giuseppe Meazzy jako doplněný tým Bohemians.

Hned sedm hráčů základní sestavy bylo dnes z výběru Tomáše Pospíchala. V obraně tvrdili muziku Prokeš s Jakubcem, kterým se snažili sekundovat vojáci Fiala s Kapkem. V útoku bojovali Němec s Čermáka doplněni o brněnského Janečku. Do zelené zálohy nebylo třeba sahat, vedle sebe nastoupili Klokani Chaloupka, Zelenský a Sloup.

Od první minuty bylo jasné, že československé mužstvo nebude pro domácí snadným soustem, jak by se mohlo zdát z výsledků nedávného Mistrovství světa. Hned ve třetí minutě měl velkou šanci Čermák, který byl sám ve vápně po přihrávce Chaloupky. Útočník Bohemians obstřelil bezmocného Zoffa, ale s ním i celou braku. Míč jen o pár centimetrů minul levou tyč domácí svatyně.

Po čtvrthodině se Italové dostali do vedení. Antognoni odcentroval a míč se snesl na zadní tyč ke zcela volnému Antobellimu, který lehce poslal domácí do vedení. Úvodní čtvrthodinu plnou nasazení a zajímavých akcí na obou stranách tak lépe zužitkovala Squadra azzura.

Čechoslováci se ale nevzdali. Byli aktivnější a brzo se dostali i k zakončení. Střelu Zelenského ještě Zoff chytil, ale ve 26. minutě bylo srovnáno a pod gólovou akcí jsou od začátku do konce podepsaní Klokani. Čermák si na pravém křídle narazil míč se Zelenským a odcentroval. Janečka se k míči nedostal, ovšem Sloup napřáhl pravačkou a chytrým koníčkem poslal balon z jedenácti metrů k tyči. Abbé Faria tak svůj debut v reprezentaci oslavil jak nejlépe mohl.

V závěrečných minutách prvního dějství domácí několikrát ukázali, že nejsou světovými šampiony nadarmo a Mikloško se musel několikrát vytáhnout, nejdřív proti dvojité šanci Antognoniho s Rossim, poté i proti hlavičce Antobelliho. Všechny závary ale ustál, takže poločas na San Siru skončil 1:1.

Na začátku druhého dějství měla obě mužstva po jedné šanci, ale Mikloško si poradil se střelou Antognoniho a na druhé straně Zoff zkrotil hlavičkový pokus debutanta Sloupa po Zelenského přímém kopu. Postupem minut ale získávali územní převahu Italové, kterým pomáhal na cestě za druhým gólem i naplněný stadion.

Vedoucího gólu modrých se 80 000 fanoušků dočkalo v 66. minutě. Do Mariniho střely se vložil obránce Dukly Kapko, změnil dráhu letu míče tak, že Mikloško se mohl jen smutně ohlédnout jak míč zapadá do brány. Pětadvacet minut před koncem tak Itálie znovu vedla.

Odpověď Bohemky, pardon - Československa, na sebe nechala čekat jen pět minut. V 70. minutě se Jiří Sloup dostal před čtyři hráče v modrém, nakonec mu trochu pomohlo i štěstí, když se po poslední kličce míč odrazil přímo na kopačky Chaloupky, který v klidu přehodil Zoffa a vyrovnal.

Ve zbytku zápasu domácí tlačili, ale obrana bílých statečně odolávala. Conti napálil míč pouze do břevna. Nejlepší střelec Mistrovství světa Rossi si přes důslednou Prokešovu obranu v podstatě nekopnul a když už vybojoval přímý kop z nebezpečné vzdálenosti, Mikloško Antagnoniho ránu vytáhl nad břevno. Československo tak remizovalo na půdě světových šampionů 2:2.

Sestřih utkání