"Věnováno památce Miroslava Bičíka, Jiřího Steinbrocha, Lukáše Přibyla a dalších..."

Očima fanouška: TITUL JE NÁŠ!!! (12.6.83)

clanek-kronika-1983-06-12-bohemians-zilina-bw-250px12. června 1983 byl nejkrásnější den v mém životě a myslím si, že nejen v mém.

Fans už obcházeli stadion od druhé hodiny a do pěti se téměř zaplnil. Vyvěsili jsme hesla: "Mistři" a "Už je to věc jistá, sledujete mistra". Mohutně jsme řvali, i když já jsem měl angínu a teplotu. Všichni jsme věřili, že sen se stane skutkem.

Nástup hráčů jsme doprovázeli mohutným: "Mistři, mistři". Kluci nás opravdu nezklamali, ba naopak, rozdávali fotbalovou radost všem, jejíchž srdce jsou oddaná milované Bohemce.

Po čtvrthodině hry Pavel vsítil vytoužený gól a když Zdeněk Prokeš a Koukal upravili na 3:0, sen už nebyl snem. Vítězný zpěv se rozléhal nad Dolíčkem a stav 4:1 se pomalu měnil ve ZLATO!

Těsně před koncem už celý stadion visel na plotě a čekal na hvizd rozhodčího. Přišel vytoužený okamžik všech Fans.

Konec - JSME MISTREM!!!

Vrhli jsme se na hrací plochu a zahrnuli šťastné hráče. Kluci zaběhli do šaten a oslava začala. Mohutně jsme skandovali a provolávali slávu Bohemce.

Šťastní jsme leželi na trávníku a stále ještě nevěřili skutečnosti.

Asi po čtvrt hodině vyšli naši kluci ven. Péťa Zelenský byl mnohokrát vyhozen nad naše hlavy, stejně tak ostatní. Pavel a Jirka Ondra s lahví šampusu s námi běželi čestné kolečko kolem hřiště, prostě ovace neměly konce.

Ještě dlouho po zápase jsme byli usídleni na trávníku a nikdo nechtěl jít domů. Krásný večer jsme zakončili průvodem na "Mírák".

Byl to večer, na který v životě nezapomeneme.

Obrovská radost, která vyzařovala s Dolíčku byla nekonečná.

Byl to opravdový večer králů a těmi byli klokani - FC Bohemians Praha, náš milovaný tým.

Autor: Vráťa Vaňásek - Stříbrný

 

Fotogalerie

 

Komentáře

 
patapuf
0 #2 patapuf 2016-03-07 12:26
Vy jste hovada,jedna rodina!
 
 
Bohouš
+1 #1 Bohouš 2013-06-16 10:22
Nezapomenutelné chvíle života,fanoušci se nahrnuli na hřiště,měl jsem permanentku na hlavní tribunu která stála celá na nohou a tleskala,asi tři řady pode mnou otec Ivana pan Ladislav Trojan křepčil radostí jako malý kluk,ten pohled mám pořád před očima.
 

Comments are now closed for this entry