"Věnováno památce Miroslava Bičíka, Jiřího Steinbrocha, Lukáše Přibyla a dalších..."

Očima fanouška: Pozor "chirurgové" (9.5.83)

clanek-kronika-1983-05-09-banik-ostrava-bw-250px9. května v časných ranních hodinách začala naše cesta do Ostravy. Zápas byl sice v televizi, ale přesto nás jelo 10 - já, Petr. K., Aleš, Chatař z Fans, dále pak Hroch, Michal, Petr, Jirka a David.

Cesta vlakem proběhla celkem klidně. Jakmile jsme se však blížili k Ostravě, začínalo nám být špatně z obávaných "chacharů" v pláštích, tzv. chirurgů. Dále Chataře ve vlaku postihla nepříjemná věc. Otočil se po nějaké holce a přeskočil mu nerv v krku. Nemohl hýbat hlavou a tak jsme byli oslabeni. Vesele jsme se smáli, že si ho chuligáni vezmou na sál a bude "v pořádku."

Při příjezdu do Ostravy jsme ulicemi táhli ke stadiónu. Byli jsme se najíst v hospodě a psychicky jsme se posilnili. Poté jsme šťastně dorazili na stadión.

Čekali jsme na hráče a po jejich příjezdu nás Zdeněk Svoboda provedl zadarmo na tribunu. Přišel nám dokonce fandit jeden horník z Litoměřic a nutno dodat, že byl oporou. Těsně před zápasem přišel dokonce Mongol! (pochopitelně ve vojenském).

Stáli jsme nahoře na tribuně a mohutně jsme řvali.

Začátkem zápasu jsme však byli zmrazeni - 1.minuta 0:1!

Fandili jsme však dál, i když do poločasu se nic nezměnilo. O přestávce za námi přišli Vítkovičáci, kteří s námi pokecali a varovali nás před plánovaným útokem chacharů - "chirurgů".

Největší radost ve druhém poločase nám udělal Jarda Němec, který po pětitiměsíční pauze byl tři minuty na hřišti a vyrovnal!

Propadli jsme šílenství, ale radost netrvala dlouho. Baník vstřelil druhý gól a prohráli jsme 1:2.

Zpátky jsme já, Chatař, Petr, Aleš a Michal jeli s hráčema a ostatní vlakem. Později jsem se dozvěděl, že v Ostravě byl i Ožrala, ale přijel pozdě a stačil se jen poprat na nádraží.

Autor: Vráťa Vaňásek - Stříbrný

 

Fotogalerie

 

Komentáře

 
Vavřík Ag
0 #1 Vavřík Ag 2013-05-31 09:22
Na Bazalech bylo vždycky těžké vyhrát a ještě jsme nějakou tu ránu slízli, prostě Banik pičo! :cry: Strašně nerad jsem tam jezdil, bylo to vždy o strach, jedinou naší nadějí byli kluci z Vítkovic, kteří měli informace ze školy a vždy nás varovali, ne SMS, ne mobilem, ale musel se napsat dopis! :lol:
 

Comments are now closed for this entry