Poprvé se Bohemians se Servette Ženeva střetli 28. března 1948 na velikonočním turnaji v belgickém Lutychu s výsledkem 6:2 (2:2), což znamená náš rekord v počtu nastřílených branek švýcarskému klubu. Bohemians hráli tehdy v sestavě: Leština - Rubáš, Vedral - Havlíček, Jíra, Kalous - Müller, Plánický, Golob, Žďárský, Pešek (na zájezdu byli dále Fišer a Liška). Trenérem byl tehdy Antonín Lanhaus. Branky dali Žďárský a Golob po 2, Pešek z penalty a Plánický, za Servette Fatton a Fachinetti.
V utkání byl vážně zraněn brankář Leština (zlomená čelist), a protože se tenkrát ještě podle platných pravidel nesměl střídat žádný zraněný hráč ani brankář, musel do branky na Leštinovo místo záložník vršovických Havlíček. Horší bylo, že na druhý den ve finále Leština chyběl a do branky musel opět Havlíček, tentokrát na celé utkání. To bylo také hlavní příčinou, proč nás výběr města Lutychu, složený z hráčů Standardu a FC Lutych, "vychutnal" stejným poměrem branek 6:2.
Druhé utkání se Servette Ženeva se uskutečnilo 3. srpna 1967 na stadiónu des Charmilles v Ženevě. Se Servette, vedenou tehdy legendárním francouzským trenérem Jeanem Snellou, který dovedl i St. Etienne k jeho pozdější slávě, prohráli "klokani" před 10 000 diváky 0:1.
Bohemians hráli tehdy pod trenérem Rubášem a nastoupili v sestavě: Ředina - Horák, Květoslav Novák, Kovařík, Packert, Kratochvíl, Findejs - Bohatý, Mottl, Rusnák a Kolman. Jediná branka utkání padla sice až čtvrt hodiny před koncem hry Nemethem z penalty, ale platila. Byla to zatím jediná prohra, kterou "zelenobílí" utrpěli v celé bilanci vzájemných vztahů se švýcarskými kluby!
