"Věnováno památce Miroslava Bičíka, Jiřího Steinbrocha, Lukáše Přibyla a dalších..."

Představujeme pohárového soupeře: Servette Ženeva

Jeden z nejstarších evropských klubů

clanek-1982-11-22-servette-tym-bw-250pxŽenevský klub, pojmenovaný podle městské čtvrti Servette a hrající tradičně v barevně krásných dresech (tílka a štulpny červené barvy granátového jablka a modré trenýrky) patří k trojici nejstarších klubů Švýcarska a vůbec k nejstarším na evropském kontinentě. Jenom St. Gallen a Grasshoppers Curych jsou starší než Servetta, založená v roce 1890.

Její dres stejně jako dres s helvétským křížem na prsou oblékala slavná jména švýcarské kopané, brankář Séchehaye, legendární pravý obránce Minelli, Vonlanthen, Kielholz, Aeby a Trello Abeglen před druhou světovou válkou a po ní fenomenální levý záložník Fatton a Nemeth, v posledním desetiletí pak například Pfister hrající dnes za Grasshoppers Curych. Se jménem Servetty je spojeno i jméno význačného funkcionáře švýcarské a evropské kopané Karla Rappana, zakladatele letního Interpoháru, který působil v Ženevě v letech 1930-35 jako obránce a v letech 1948-57 jako trenér.

Za Servettu hrály i "hvězdy" bundesligy Sundermann a Bernd Dörfel, Jugoslávci Kovačič, Crnkovič a Petrovič a před válkou nejen Rakušan Jerusalem z vídeňského Wunderteamu, ale i jeden český fotbalista; útočník Nývlt, který byl při turné Židenic ženevskými funkcionáři doslova "unesen" a oblékal tehdy granátové bíle pruhovaný dres Servetty v letech 1935-37.

Vavříny švýcarské "dvojky"

Podle dlouhodobých tabulek švýcarské kopané je Servetta po Grasshoppers Curych (ti byli mistry Švýcarska 19krát a Švýcarský pohár dobyli 15krát) druhým vůbec nejúspěšnějším celkem fotbalové historie v zemi helvétského kříže. Servetta Ženeva je 14násobným mistrem Švýcarska (v letech 1907, 1918, 1922, 1925, 1926, 1930, 1933, 1934, 1940, 1946, 1950, 1961, 1962 a 1979) a 5násobným vítězem Švýcarského poháru (v letech 1928, 1949, 1971, 1978 a 1979, kdy získala "double"). Je společně s Lausanne Sports jediným ze dvou klubů, který o sobě může říci, že od zrození švýcarské profesionální ligy v roce 1933 ani jednou nesestoupil a nepřetržitě hraje nejvyšší soutěž, a to vždy o přední příčky.

Také letos tvoří Servetta spolu s Grasshoppers a FC Curych hlavní trio uchazečů o titul mistra Švýcarska. Navíc byla Servetta 3násobným vítězem švýcarského ligového poháru (1977, 1979 a 1980) a 4násobným vítězem oblíbené letní klubové soutěže alpských zemí a o tzv. Alpský pohár (v letech 1973, 1975, 1976 a 1978).

clanek-1982-11-05-servette-logo-new-bw-190pxAni na evropské fotbalové scéně není Servetta žádný neznámý a odehrála toho v evropských pohárových soutěžích nepoměrně víc než vršovičtí klokani. Během 15 účastí v oficiálních evropských pohárových soutěžích zůstaly na štítě Servetty Ženeva i kluby tak vysoké mezinárodní třídy, jakými jsou např. belgický Beveren, Sparta Rotterdam, PAOK Soluň a AS Nancy, AIK Stockholm a Slask Wroclaw. Cestou porazila doma i Liverpool a Feyenoord Rotterdam, Atletico Bilbao a Sochaux, naši Duklu a Slavii Sofia a dvakrát byla ve čtvrtfinále Poháru vítězů poháru (1967 a 1979). První zápas v Ženevě bude jubilejním 50. vystoupením v evropských pohárových soutěžích!

Pozor na vzestup švýcarské kopané!

K respektu ze Švýcarů přispívá i skutečnost, že naši dnešní soupeři dosáhli ve 4 utkáních prvních dvou kol Poháru UEFA zcela shodné a impozantní skóre 11:1, jako Bohemians! Uvedené výsledky mluví samy za sebe a varují před sebemenším podceňováním švýcarského fotbalu, i když s ním máme na Bohemians vysoce aktivní bilanci. Nezapomínejme totiž, že fotbalové země i kluby, nacházející se na vzestupné křivce svého vývoje, bývají daleko nebezpečnější než legendární jména renomovaných klubů, které prožívají momentální krizi nebo období skluzu za zenitem výkonnostního vrcholu. A švýcarský fotbal i Servetta Ženeva jako jeho špičkový představitel se nalézají na této "vlně vzhůru", jak ukazují úspěchy národního týmu v posledním roce proti Anglii i Rumunsku v kvalifikacích MS a ME 2:, proti nám v Bratislavě 1:0 i nedávno proti mistru světa Itálií 1:0 v Římě v prvním utkání Mundialu a 2:0 v Bernu proti Skotsku i obdiv tisku ve fotbalové velmoci, jako je Polsko, k hernímu projevu Servetty po utkáních minulého kola Poháru UEFA proti vedoucímu týmu polské ligy Slasku Wroclaw. Svým nasazením a ambiciózností není letošní Servetta nepodobná dnešnímu hernímu pojetí Bohemians.

Při posledním triumfu švýcarské reprezentace proti Itálii byli "při tom" i 4 hráči Servetty: zkušený dlouholetý brankář švýcarského národního mužstva Burgener, 22letý libero mezinárodní třídy Geiger, nad jehož výkonem se rozplýval italský tisk, a zkušená špílmachrovská dvojice dříčů ve středu pole: technicky jedinečně vybavený kapitán Favre, loňská švýcarská fotbalová "dvojka", a Decastel, který v dresu Racingu Strassbourg před lety pod trenérem Grossem získal titul šampióna Francie a hrál v Poháru mistrů v Praze proti Dukle. K oporám mužstva patří i tři z králů střelců švýcarské ligy, reprezentanti Schnyder, Elia a blonďák Brigger a dále i tři "cizinci" v týmu Servetty: mladý alžírský útočník Radi, marocký reprezentant Jagča, vystupující pod křestním jménem Mustafa, a zvláště vynikající obránce Standardu Lutych a belgického národního mužstva Renquin, účastník finále Mistrovství Evropy 1980 Belgie-NSR v Římě i Mundialu 1982 ve Španělsku, kde hrál proti Polsku a SSSR.

Jen málo chybělo a Servetta mohla být v létě v červenci losována v Curychu v nejvyšší soutěži UEFA – Poháru mistrů evropských zemí. Více než polovinu loňské ligy absolvovala totiž bez porážky a na jaře vedla již rozdílem 7 bodů, ale nakonec byli "granátoví" nešťastně předstiženi "lučními kobylkami" z Grasshoppers Curych a skončili jako vicemistr na 2. místě. Pokles jarní formy stál bývalého hráče Servetty maďarského původu Petra Pazmandyho trenérské křeslo: vystřídal ho dřívější sportovní ředitel a manažer klubu Guy Mathez, bývalý hráč FC Sion, který je považován za nejprogresivnějšího švýcarského trenéra. Vede prý tým objevným způsobem s důrazem na kondici a moderní tréninkové metody, uplatňuje nejnovější vědecké a lékařské poznatky a je výborný psycholog ve vztahu k hráčům.

Díky útočnému a dynamickému fotbalu, tendujícímu svým charakterem k francouzské fotbalové škole, okořeněné navíc překypující bojovností, tvrdostí a houževnatostí, nastřílela Servetta loni nejvíc ligových branek ze všech švýcarských klubů: plných 76 ve 30 kolech. Nejinak je tomu i letos. Ženevské mužstvo nebylo zatím doma poraženo, vyhrálo s Basilejí 2:0, Lausanne 1:0, Lucernem 3:0, Sionem 1:0, St. Allen 3:1, Vevey 2:0 a Xamaxem Neuchatel 2:1.

Na hřištích soupeřů utrpělo zatím pouze dvě porážky. Shodným poměrem 1:2 podlehlo oběma curyšským klubům, nerozhodně hrálo v Bulle 1:1 a 4x venku zvítězilo: 3:0 v Aarau, 1:0 ve Wettingen, 4:0 v Bernu proti Young Boys, našim dobrým známým z letošního Interpoháru a 2:0 na hřišti FC Winterthuru! S oběma hlavními curyšskými konkurenty bude hrát na jaře ovšem doma, a to činí ze Servetty vůbec nejvážnějšího kandidáta na titul.

Po většinu letošní podzimní švýcarské ligy si udržuje Servetta první příčku. Skóre 29:8 a nejnižší počet obdržených branek ve švýcarské lize ze všech klubů naznačuje leccos o síle týmu! Stačí si připomenout, že přece jen o dost slabší Xamax Neuchatel dokázal loni vyřadit v Poháru vítězů pohárů pražskou Spartu! Toto varování je příkazem, abychom ani v nejmenším svého soupeře nepodcenili. Jenom plnou koncentrací a vnucením své hry soupeři se můžeme vyvarovat nepříjemného překvapení a proklestit si cestu do evropské fotbalové elity. Role favorita je vždycky těžší než role "koně pro překvapení", který nemá po Ženevě co ztratit!

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit