Od roku 1933 byl Královský sportovní klub, založený na jaře 1908 (je tedy o tři roky mladší než Bohemians) nazván podle bruselského předměstí Anderlecht a dodnes setrval na svém tradičním místě v parku královny Astridy. Jeho stadión Emila Verse pro 38 000 diváků se nyní však nachází v rekonstrukci (po rozšíření bude otevřen až 10. srpna utkáním s FC Barcelonou), takže odveta za 14 dní se bude hrát na městském Heysel-stadionu pro 60 000 diváků, který již poznalo mnoho československých fotbalistů při utkání Belgie - ČSSR a na němž Pospíchal s Jelínkem sehráli rozhodující kvalifikační utkání ČSSR - Skotsko 4:2, jež nám v roce 1962 otevřelo cestu na Mistrovství světa do Chile.
R.S.C. (Royal Sporting Club) Anderlechtois je nepochybně nejslavnějším a nejbohatším belgickým klubem s jedním z nejkvalitnějších hráčských kádrů Evropy. Od konce 2. světové války je nepřetržitě účastníkem nejvyšší belgické mistrovské soutěže, v níž se nikdy neumístil hůře než na 6. místě. Je 17ti násobným mistrem Belgie (z let 1947, 1949, 1950, 1951, 1954, 1955, 1956, 1959, 1962, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1972, 1974 a 1981) a letos je opět na nejlepší cestě k dalšímu mistrovskému titulu: vede tabulku, stíhán pouze Standardem Lutych a Royalem Antverpy. Pětkrát dobyl Belgický pohár (v letech 1965, 1972, 1973, 1975 a 1976). V národním mužstvu Belgie tvořili hráči Anderlechtu po celá desetiletí početně i kvalitou převahu, v roce 1967 byla až na brankáře Piota z Lutychu jedenáctka Anderlechtu totožná se sestavou národního mužstva Belgie.
Fialový dres Anderlechtu nosily velké osobnosti evropské i belgické kopané: rakouský brankář Koncilia, Maďar Fazekas, holandský čtyřlístek Rensenbrink, Haan, Dusbaba a Geels, belgičtí reprezentanti Marmens, Dockx, Plaskie, Heylens, Jurion, Puis, van der Elst a také legendární postava belgického fotbalu Paul van Himst, jenž převzal loni po předchůdcích Raymondu Goethalsovi, Braemsovi a Jugoslávci Ivičovi trenérské žezlo v Anderlechtu.
119:19 - rovná "stovka" k dobru
Koncem 60. a v letech 70. se prosadil Anderlecht do absolutní evropské i světové fotbalové extratřídy. Pouze Real Madrid, Benfica Lisabon a CSKA Sofia hrály častěji Pohár mistrů evropských zemí než bruselský Anderlecht. V letech 1976 a 1978 získal Anderlecht dvakrát Pohár vítězů evropských pohárů, a to po finálových vítězstvích nad West Ham United z Londýna 4:2 a nad Austrií Vídeň 4:0, a v ročníku 1976 až 77 prohrál až ve finále této soutěže s Hamburger SV 0:2. Anderlecht dobyl dvakrát i nejvyšší trofej, jakou lze v evropské klubové kopané dosáhnout: ve vzájemných utkání vítězů PMEZ a PVP o tzv. Superpohár UEFA porazil v roce 1977 Bayern Mnichov 1:2 a 4:1 a o rok později FC Liverpool 3:1 a 1:2.
Protože byl Anderlecht skoro vždy od války mistrem Belgie nebo vítězem Belgického poháru, hraje Pohár UEFA letos teprve po šesté, ale i v této "třetí" soutěži se stačil již probojovat v roce 1970 až do finále, kde podlehl Arsenalu Londýn 3:1 a 0:3.
Za posledních 10 let vyřadil v PMEZ, PVP nebo Poháru UEFA i tak slavné kluby jako Southampton, Newcastle United, Real Madrid a CF Valencii, Bolognu a Juventus, Inter Milán a Neapol, Hamburger SV, Porto či Crvenou Zvezdu Beograd a alespoň jednou dokázal porazit i Ajax Amsterodam a Feyenoord Rotterdam, Real Madrid a Barcelonu, Manchester United a Manchester City, Ipswich a Liverpool, Aston Villu a Leeds United, Bayern Mnichov a Kaiserslautern, Dynamo Kijev a Ferencváros Budapešť, FC Remeš i St. Etienne.
V dlouhodobých historických tabulkách PMEZ je Anderlecht mezi první dvacítkou klubů a v PVP za Glasgowem Rangers, Atletikem Madrid a AC Milánem dokonce na čelném 4. místě.
Rozdíl v mezinárodních zkušenostech a vyhranosti obou soupeřů je propastně velký. Zatímco Bohemians nastupují teprve k 19. utkání svého působení v oficiálních evropských pohárových soutěžích, je pro Anderlecht start v Praze již 119. vystoupením v nich. A tato "stovka navíc" se někde musí projevit...
Může být R.S.C. v Praze r.s.c.?
Středová osa Anderlechtu platí za jednu z nejvyspělejších na světě vůbec a vynalézavá, střelecky nebezpečná útočná řada má také v Evropě málo sobě rovných. Bojovností, nasazením, ostražitostí proti rychlým protiútokům a nápaditým přímočarým kombinačním tahům a naopak "zblázněním" obrany soupeře lze mnohé dosáhnout. Aby se R.S.C. Anderlecht dostal do situace "r.s.c." (tak označují boxeři stav, kdy je rohovník díky absolutní převaze soupeře blízek knockoutu a "jde do kolen"), k tomu dává určitou naději přece jen relativní prostupnost obrany Belgičanů. Zatímco útoky Anderlechtu a Standardu Lutych nastřílely v lize již kolem 60 branek, inkasovalo pouze posledních 6 mužstev 18členné belgické ligy ještě více gólů než Anderlecht.
Když mohl porazit David Goliáše, proč by i ve sportu nemohl přemoci outsider favorita, jak se to již tisíckrát stalo? Tím spíše, že "míč je kulatý" a "klokani" nemají co ztratit. Mohou jenom získat. Skvělou pověst a překvapivý triumf, jako se to loni zdařilo švédské "štice" poháru UEFA - IFK Göteborg!
