Včerejší vítězný pohárový mač v Ďolíčku si nenechala ujít celá plejáda významných osobností československé kopané. Svůj drobnohled doma nezapomněl samozřejmě ani trenér národního výběru František Havránek, který ocenil především mezinárodní dopad úspěšné pohárové série "klokanů":  "Vynikající zápas, Bohemians zase makali, i když bylo vidět, že toho také mají plné zuby. Svěžest a v určitých momentech i rozhodnost chyběly. Děkuji hráčům, trenérům a funkcionářům Bohemians, že podzimní sérií vrátili čs. fotbalu jeho pravou tvář."

Na utkání svých nedávných spoluhráčů se z Vídně přijel podívat i jejich nedávný kolega a hrdina mnohých pohárových bitev Antonín Panenka. S oblíbenou vršovickou klobásou u úst lakonicky zkonstatoval: "Trochu udřený postup, ale klokanům náramně sluší".

Pak již přišla řada na oficiální pozápasovou tiskovou konferenci za účasti obou trenérů:

Guy Mathez: "Těžké, kvalitní utkání. Když jsme vedli 1:0, věřil jsem, že bychom mohli vyválčit postup. Po přestávce jsme soupeře dostali pod tlak, ale už chyběly síly a také štěstí. Se svým mužstvem jsem spokojen. Rozhodčí? Divím se, že penaltu pískl až v závěru, když to mohl udělat dávno před přestávkou. Bylo to tvrdé, ale rozhodně ne surové utkání, snad jen dva tři zákroky byly nad normu, stejně jako Němcovo simulování. Když to shrnu, tak přijde ke slovu moje filozofie: ve fotbale se počítá výsledek -  a ten mluví pro Bohemians", uzavřel smířeně kouč poraženého soupeře.

To Josef Zadina měl mnohem více důvodů k radosti: "Vyloženě vydřené vítězství. Těžší utkání, než jsem očekával a těžší než v Ženevě, kde jsme měli blíž k výhře než tentokrát, neboť tady doma nás soupeř ve druhém poločase dostal pod tlak. Již utkání v Žilině naznačilo, že pohoda a kondice nejsou na vrcholné úrovni, ale vlastně není po tak náročné sezóně ani divu. Kdo byl určen na penaltu? Pokyny byly jasné. Pokud bude na hřišti Příložný, pak on. Jinak Bičovský - dost už jich nedal, tak jsem věřil, že by se mohl trefit... Proč dostal přednost Borovička? Oba gólmani jsou vyrovnaní; před sezónou jsem řekl, že Hruška dostane šanci jako první, a když nebudou jeho výkony kvalitní, přijde na řadu Borovička a budeme držet jeho. Hruška nezvládl Prešov, kde zavinil penaltu,  Ženevě měl dva tři zákroky krajně nejisté, v Žilině mu vypadl míč z rukou a bylo to 0:2. Až na neznalost pravidel, kdy chybně bouchl s míčem o zem a byl z toho nepřímý kop uvnitř naší šestnáctky, Borovička utkání zvládl. Proč jsem nestřídal dřív V. Hrušku? Byli jsme pod tlakem, právě v těch chvílích jsem spoléhal na něho jako na brejkového hráče."

V kabině Bohemians se sice bezprostředně po utkání zčistajasna objevila třílitrová lahev šampaňského, na "bublinky" ze Starého Plzence si hráči museli nechat zajít chuť - v neděli je čeká ještě poslední podzimní ligové utkání s Vítkovicemi a zastupující trenér Zadina byl nekompromisní. Když hráči nemohli plnit pohárky, činili ochotně totéž alespoň s novinářskými bloky:

Čermák: "Snad ještě v životě jsem nedostal tak nakopáno jako tentokrát. Čekal jsem takhle těžký zápas, Ženeva má výborné mužstvo.  My jsme nehráli podle představ, o to jsem šťastnější, že jsme postoupili."

Chaloupka: "Neuvěřitelné drama, nejtěžší zápas podzimu. Osobně jsem měl smůlu, moje střely hlavou chodily snad dvacet centimetrů kolem tyče a navíc jsem ještě odkulhal s pořádně nakopnutou nohou."

Prokeš: "Takové peklo, jaké přišlo ve druhém poločase, jsem snad ještě nezažil."

Borovička: "Bylo to pro mě náročné psychicky, neboť jsem delší dobu nechytal. Ten nepřímý kop? Teď jsem se bavil s rozhodčím a on mi tvrdil, že prý jsem míč pustil na zem a proto on odpískal. Jenže já jsem se s míčem jen sehnul, trávníku se nedotkl..."

Zelenský: "Neuvěřitelně těžký zápas, dřeli jsme, bojovali, mnohdy chyběla přesnost i síla, ale i takové zápasy občas přijdou."

Sloup: "Už toho mám opravdu plné zuby. Teď ještě Vítkovice a pak už si pořádně oddechnu."